Tohle jsou má první slova.
nemůžu brát
a tak dávám
krevní skupinu i s krví,
vzpomínky na první Vánoce,
pohled z okna nemocnice
po úspěšné operaci zeleného zákalu,
nepopsanou stranu,
krmelec se srnkami,
krmítko se sýkorkou,
prvorozeného syna,
první výkřik a
poslední nádech
tohle jsou má první slova
nemůžeš dávat,
tak ber
teskné pahorkatiny
rozestlaných iluzí
nenásilná nahota
plachých areol
absolutní izolace
genia locci
svinout se v ulitu
netělesností
svinout se v katatonii
katarze
Děsim se chvíle,
kdy otevřu ústa
asociál první třídy,
když se přimykám
k laskavým idiotům
paranoidní krutost
bezohledná panika
jediný raněný zvíře
který
neumí krvácet
měj strach
zítra se probudíš
uškrcený
ve vlastní šťávě
na obrátce surových
pornografických obrázků
postavičky v kůži
zmrzačený,
potrestaný a
zardoušená
umírají šťastně prázdní
měj strach
šrámy a modřiny
zítra už pohladí
jedině koroner
měj strach
není vyhnutí
musíme umřít šťastní
Potkal jich mnoho
v lesích,
loukách,
nádherná stvoření ze světla a slámy
Potkal jich mnoho,
z břehů řek
vztahovaly po něm ruce
narcisy
bezbřehé lásky
slibovaly mu letní vítr v trávě
noční oheň ve vánici
naivní zákoutí starých obrazů
a jejich ještě naivnější
upřímnost
nádherná stvoření
beze jmen
s pravými úsměvy
vlasy ze záře ¨
severky
šíje laní a prsty druidů
tak proč
přichází na
Budeš litovat,
žes nás kdy potkal
v nestřežených chvílích
skládám do hnízda křídla
a vytrhávám černá pera
kňučící, nakopnutý
Kerberos
litovat
pragmaticky zakročít
a podávát rozhřešení
pírko za pírkem
vzlyk za vzlykem
budeš litovat
všech lichých kroků
které jsi udělal naším směrem
hladíme si lysiny
které už nezarostou chmýřím
náš názor
naše obzory
intelektuální kamasutra
vesmír